{"id":129,"date":"2022-12-19T21:03:47","date_gmt":"2022-12-19T20:03:47","guid":{"rendered":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/?page_id=129"},"modified":"2022-12-20T11:22:29","modified_gmt":"2022-12-20T10:22:29","slug":"historie","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/historie\/","title":{"rendered":"Historie"},"content":{"rendered":"\n
\n
<\/div>\n\n\n\n
<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

N\u00e1rodn\u00ed a vlasteneck\u00e9 hnut\u00ed prov\u00e1zej\u00edc\u00ed \u00fastavn\u00ed zm\u011bny v zemi, o\u017eivilo spole\u010densk\u00fd \u017eivot v \u010c\u00e1slavi. Vedle \u010dil\u00fdch divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f. existuj\u00edc\u00edch ji\u017e 20 let. vznikl v kv\u011btnu 1860 i mu\u017esk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor Kov\u00e1\u0159 a v roce 1862 t\u0159et\u00ed vlasteneck\u00fd spolek Sokol. Ve v\u0161ech t\u011bchto ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00edch byli vlastenecky sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, \u0159emesln\u00edci, u\u010ditel\u00e9 a p\u0159edstavitel\u00e9 svobodn\u00fdch povol\u00e1n\u00ed. Inici\u00e1torem zalo\u017een\u00ed Sokola byl u\u010ditel Jan Ladislav Ma\u0161ek (1828-1886). vzd\u011blan\u00fd Jiho\u010dech, varhan\u00edk s mnoha polytechnick\u00fdmi z\u00e1jmy, osma\u010dty\u0159ic\u00e1tn\u00edk pra\u017esk\u00fd, jen\u017e znal t\u011blocvi\u010dn\u00fd \u00fastav Malypetr\u016fv. V \u010c\u00e1slavi vstoupil Jan Ladislav Ma\u0161ek nejen mezi ochotn\u00edky, byl i sbormistrem Mu\u017esk\u00e9ho p\u011bveck\u00e9ho sboru Kov\u00e1\u0159. Tam nalezl sv\u00e9 sokolsk\u00e9 spolupracovn\u00edky. Z Ma\u0161kova podn\u011btu se ustavili \u010d\u00e1slav\u0161t\u00ed Sokolov\u00e9 3. srpna 1862 v ned\u011bln\u00edm odpoledni v zahradn\u00edm pavilonu p\u0159edm\u011bstsk\u00e9ho z\u00e1jezdn\u00edho hostince \u201eU R\u016f\u017ee“ na \u010d\u00e1slavsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed. Ze spole\u010denstv\u00ed 33 vyznava\u010d\u016f Tyr\u0161ov\u00fdch my\u0161lenek se sch\u00e1zel hlou\u010dek 15 cvi\u010den\u010d\u016f na dvo\u0159e star\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy nebo v zahrad\u011b br. Ferdinanda Falbrechta. na jeho p\u0159edm\u011bstsk\u00e9m dvo\u0159e na chrudimsk\u00e9m p\u0159edm\u011bst\u00ed. Cvi\u010den\u00ed vedl Josef Kuthan. Po\u010d\u00e1tkem b\u0159ezna 1963 obdr\u017eel \u010d\u00e1slavsk\u00fd Sokol schv\u00e1len\u011b stanovy, ale po 2 letech cvi\u010debn\u00ed \u010dinnosti se Sokolov\u00e9 rozpt\u00fdlili do jin\u00fdch oblast\u00ed vlasteneck\u00e9ho d\u011bn\u00ed. Roku 1864 byl zalo\u017een archeologick\u00fd a muzejn\u00ed spolek V\u010dela \u010c\u00e1slavsk\u00e1. v roce 1867 se ustavilo dru\u017estvo pro postaven\u00ed Dus\u00edkova kamenn\u00e9ho divadla. Bylo t\u0159eba je\u0161t\u011b n\u011bkolika let zku\u0161enost\u00ed m\u00edstn\u00edch organiz\u00e1tor\u016f vlasteneck\u00e9ho \u017eivota. aby se Tyr\u0161ova idea sokolstv\u00ed \u0161\u00ed\u0159eji v\u017eila v obci. 15. kv\u011btna 1870 svolal starosta \u010d\u00e1slavsk\u00e9ho Sokola br. Falb\u0159echt 53 sokol\u016f na sch\u016fzi obnoven\u00ed. Konala se 9. srpna 1870 ve etena\u0159ske besed\u011b, kter\u00e1 byla potom 40 let jejich spolkovou m\u00edstnost\u00ed i cvi\u010debn\u00ed s\u00e1lem.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Jan Ladislav Ma\u0161ek<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Ferdinand Falbrech<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"
Judr. Anton\u00edn \u0160pinar<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Cvi\u010den\u00ed bylo zah\u00e1jeno 17. 8. 1870 a vedl je cvi\u010ditel Hynek Fettr z Kutn\u00e9 Hory. M\u00edstostarosta jednoty, okresn\u00ed tajemn\u00edk Leopold \u017dehna a tehdej\u0161\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edk Josef Vacata se ob\u011btov\u011b starali o spolkov\u00fd \u017eivot po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm dru\u017en\u00fdch v\u00fdlet\u016f do \u010d\u00e1slavsk\u00fdch okol\u00ed, do N\u011bmeck\u00e9ho Brodu a Kutn\u00e9 Hory, kde se 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1871 z\u00fa\u010dastnila \u010d\u00e1slavsk\u00e1 Jednota prvn\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho cvi\u010den\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce 1871, 9. \u010dervna, ji\u017e uspo\u0159\u00e1dali \u010d\u00e1slav\u0161t\u00ed Sokolov\u00e9 vlastn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 cvi\u010den\u00ed na zahrad\u011b \u010cten\u00e1\u0159sk\u00e9 besedy. Jednota si po znovuz\u0159\u00edzen\u00ed 1870 obstarala prvn\u00ed spolkov\u00fd prapor. n\u00edm\u017e se z\u00fa\u010dastnila n\u00e1rodn\u00edch slavnost\u00ed v Praze, odhalen\u00ed Jungmannova pomn\u00edku 1873 a poh\u0159bu Franti\u0161ka Palack\u00e9ho r. 1876. V\u00fdznamnou posilou spolkov\u00e9ho \u017eivota v Sokole se v t\u00e9to dob\u011b stal mlad\u00fd pr\u00e1vn\u00edk br. JUDr. Anton\u00edn \u0160pinar ( 1840-1908 ), kter\u00fd se do \u010c\u00e1slavi vr\u00e1til z \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic. Vstoupil jako student pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty do Pra\u017esk\u00e9ho Sokola v \u010dervnu 1862. Cvi\u010dil p\u0159\u00edmo pod veden\u00edm Tyr\u0161ov\u00fdm v prvn\u00edm z dev\u00edti dru\u017estev Sokola Pra\u017esk\u00e9ho. Ve sv\u00fdch Pam\u011btech zaznamenal i portr\u00e9t Tyr\u0161ovy osobnosti, \u0160pinar se v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch p\u0159i\u010dinil o zalo\u017eeni Sokola v r. 1869 a stal se jeho prvn\u00edm n\u00e1\u010deln\u00edkem. P\u0159i\u0161el tedy do \u010c\u00e1slavi jako zku\u0161en\u00fd sokolsk\u00fd pracovn\u00edk s n\u00e1zorem, jak je nutno vytv\u00e1\u0159et sokolskou pospolitost i k\u00e1ze\u0148 a mravn\u00ed odpov\u011bdnost. Pra\u017esk\u00fd Sokol s Tyr\u0161ovou \u00fa\u010dast\u00ed nav\u0161t\u00edvil \u010c\u00e1slav o svatodu\u0161n\u00edch sv\u00e1tc\u00edch r.1877 p\u0159i dvoudenn\u00edm v\u00fdlet\u011b do \u017delezn\u00fdch hor. Tyr\u0161 nav\u0161t\u00edvil pot\u00e9 je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t \u010c\u00e1slav, kdy\u017e Sokol navrhl ve m\u011bst\u011b postavit pomn\u00edk Janu \u017di\u017ekovi a dr. Tyr\u0161 se pod\u00edlel v ohledu historick\u00e9m a um\u011bleck\u00e9m na tvorb\u011b pomn\u00edku, jej\u017e doporu\u010dil J. V. Myslbekovi. Tyr\u0161 byl vedouc\u00ed osobnost\u00ed nejen p\u0159i posuzov\u00e1n\u00ed d\u00edla Myslbekova, ale zvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159i odhalen\u00ed 29. 8. 1880 na n\u00e1rodn\u00ed slavnosti, kterou vedl. Od r. 1881 do r. 1910 jednota \u0161et\u0159ila \u201etak\u0159ka po krejc\u00e1rku“ na vlastn\u00ed st\u00e1nek, k n\u011bmu\u017e byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men 2.5. 1910 a slavnostn\u011b otev\u0159en 6.8. 1910. Od prvn\u00edch dob byla \u010c\u00e1slavsk\u00e1 jednota pr\u016fkopnic\u00ed n\u00e1rodn\u00edho sebev\u011bdom\u00ed, po\u0159adatelem mnoh\u00fdch kulturn\u00edch podnik\u016f, p\u0159edn\u00e1\u0161ek i koncert\u016f, n\u00e1rodn\u00edch a mati\u010dn\u00edch slavnost\u00ed, dru\u017en\u00fdch z\u00e1bav, jmenovit\u011b sokolsk\u00fdch tradi\u010dn\u00edch \u0161ib\u0159inek. Jednota se z\u00fa\u010dastnila z\u00e1jezdu sokolsk\u00fdch k odhalen\u00ed \u017di\u017ekovy mohyly u P\u0159ibyslavi, z\u00e1jezd\u016f do ciziny, do Kostnice, do Lvova, Krakova, Z\u00e1h\u0159ebu, B\u011blehradu, na \u010cernou horu, do Sofie. R 1886 dal Sokol \u010c\u00e1slav podn\u011bt k zalo\u017een\u00ed Sokolsk\u00e9 \u017eupy Havl\u00ed\u010dkovy 5. 12. 1886, o n\u00ed\u017e dlouho usiloval n\u00e1\u010deln\u00edk br. Anton\u00edn \u0160pinar. Jednota podporovala men\u0161iny \u2014 sv\u011b\u0159enky: Jihlavu, Bed\u0159ichov, Mladkov, pozd\u011bii za 1. republiky Za\u010dl\u00e9\u0159.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00e1slavsky Sokol v \u00fazk\u00e9 spolupr\u00e1ci s N\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem m\u011bsta \u0159\u00eddil ve m\u011bst\u011b i okrese p\u0159evrat 28.-30. \u0159\u00edjna 1918. Vojensk\u00fdm velitelem m\u011bsta byl br. Dr. Karel Heller z pov\u011b\u0159en\u00ed br. Dr. Scheinera v Praze. Sokol byl p\u0159i p\u0159\u00edjezdu br. prezidenta T. G. Masaryka do \u010c\u00e1slavi 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1922.<\/p>\n\n\n\n

Jednota se z\u00fa\u010dastnila v\u0161ech sokolsk\u00fdch slet\u016f ji\u017e od r. 1882, kdy p\u0159edala Dr. Tyr\u0161ovi diplom \u010destn\u00e9ho \u010dlenstv\u00ed \u010d\u00e1slavsk\u00e9 jednoty i zlat\u00fd prsten s monogramem. P\u0159i st\u00e9m v\u00fdro\u010d\u00ed Tyr\u0161ova narozen\u00ed zasadil Sokol pam\u011btn\u00ed desku Tyr\u0161ovi v pr\u016f\u010del\u00ed sokolovny, odhalenou br. starostou Jarom\u00edrem Jir\u00e1skeni. Loutka\u0159sk\u00fd odbor Sokola daroval jednot\u011b v r. 1932 nov\u00fd prapor, autorem n\u00e1vrhu byl br. Rudolf Mates.<\/p>\n\n\n\n

11. \u00fanora 1941 byla sokolovna zabr\u00e1na okupanty na trvalo. 13. dubna byla \u00fa\u0159edn\u011b \u010dinnost jednoty zastavena, jej\u00ed jm\u011bn\u00ed zaji\u0161t\u011bno, koncem z\u00e1\u0159\u00ed 1941 byla jednota rozpu\u0161t\u011bna a v noci z 8. na 9. \u0159\u00edjna \u017eupn\u00ed \u010dinovn\u00edci pozat\u00fdk\u00e1ni. Zni\u010dena byla sokolsk\u00e1 knihovna a po\u0161kozen archiv. Pouze prapory jednoty byly zachr\u00e1n\u011bny. Tragickou da\u0148 teroru zaplatil Sokol t\u00edm, \u017ee 6 brat\u0159\u00ed bylo zast\u0159eleno, 12 zahynulo v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech, 51 v\u011bzn\u011bn\u00fdch se vr\u00e1tilo k rodin\u00e1m. 1. ledna 1946 se op\u011bt rozvinula \u010dinnost jednoty i v p\u0159\u00edprav\u00e1ch na Xl. slet 1948. V roce 1995 byla ob\u011btem Sokol\u016f za nacistick\u00e9 okupace i komunistick\u00e9 zv\u016fle odhalena ve vestibulu sokolovny pam\u011btn\u00ed deska.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n

V ovzdu\u0161\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho jara 1968 se brat\u0159i a sestry rozhodli obnovit \u010dinnost sv\u00e9ho Sokola, ale jen kr\u00e1tce, necel\u00fd rok. Ale teprve po 22 letech 4. ledna 1990 se 52 Sokol\u016f v \u010c\u00e1slavi rozhodlo znovu zalo\u017eit t\u011blocvi\u010dnou jednotu, kdysi tak v\u00fdznamnou, po\u010detnou a \u017eivou. V \u00fanoru 1990 byl zvolen nov\u00fd v\u00fdbor, v\u011bt\u0161inou z V\u011brn\u00e9 gardy, v \u010dele s bratrem prof. Zde\u0148kem Valchou. V\u00fdbor z\u00edskal z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti sv\u016fj b\u00fdval\u00fd majetek, sokolovnu i Sokolsk\u00fd d\u016fm, v n\u011bm\u017e je um\u00edst\u011bna \u0161koln\u00ed j\u00eddelna a dru\u017eina, pronajat\u00e9 M\u011bstsk\u00e9mu \u00fa\u0159adu. \u010c\u00e1slavsk\u00e1 jednota se stala op\u011bt jednotou ustavuj\u00edc\u00ed Havl\u00ed\u010dkovu sokolskou jednotu se s\u00eddlem v \u010c\u00e1slavi. Sokolovnu bylo t\u0159eba zna\u010dn\u00fdm n\u00e1kladem opravit vn\u011b i uvnit\u0159. Byla schv\u00e1lena jako stavebn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tka pod ochranou st\u00e1tu (1989 ). Po\u010det jejich \u010dlen\u016f do XII. v\u0161esokolsk\u00e9ho sletu v r. 1994 rostl. Struktura t\u011blocvi\u010dn\u00e9 \u010dinnosti se postupn\u011b m\u011bnila ve sportovn\u00edch odd\u00edlech. Dnes m\u00e1 jednota celkem 529 \u010dlen\u00fa, ve v\u0161estrannosti 330 a v 9 sportovn\u00edch odd\u00edlech 199. V odd\u00edlech v\u0161estrannosti p\u0159eva\u017euj\u00ed \u017eeny: mu\u017ei, dorost a \u017e\u00e1ci jsou v\u011bt\u0161inou ve sportovn\u00edch odd\u00edlech ( basketbal, florbal, karate, kick-box, nohejbal. odb\u00edjen\u00e1, stoln\u00ed tenis, spole\u010densk\u00fd tanec a odd\u00edl rekrea\u010dn\u00edho sportu ). Ve spr\u00e1vn\u00ed organiza\u010dn\u00ed a kulturn\u00ed \u010dinnosti se jednota doposud op\u00edr\u00e1 o obnovitele Sokola z r. 1990. tj. o zku\u0161en\u00e9 sestry a bratry z V\u011brn\u00e9 gardy.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

N\u00e1rodn\u00ed a vlasteneck\u00e9 hnut\u00ed prov\u00e1zej\u00edc\u00ed \u00fastavn\u00ed zm\u011bny v zemi, o\u017eivilo spole\u010densk\u00fd \u017eivot v \u010c\u00e1slavi. Vedle \u010dil\u00fdch divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f. existuj\u00edc\u00edch ji\u017e 20 let. vznikl v kv\u011btnu 1860 i mu\u017esk\u00fd p\u011bveck\u00fd sbor Kov\u00e1\u0159 a v roce 1862 t\u0159et\u00ed vlasteneck\u00fd spolek Sokol. Ve v\u0161ech t\u011bchto ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00edch byli vlastenecky sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, \u0159emesln\u00edci, u\u010ditel\u00e9 a p\u0159edstavitel\u00e9 svobodn\u00fdch povol\u00e1n\u00ed. Inici\u00e1torem […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/129"}],"collection":[{"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=129"}],"version-history":[{"count":13,"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/129\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":217,"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/129\/revisions\/217"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/dev.pixsoft.cz\/sokol\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=129"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}