Sokol Čáslav
Masarykova 471/34, 286 01 Čáslav
Historie

Národní a vlastenecké hnutí provázející ústavní změny v zemi, oživilo společenský život v Čáslavi. Vedle čilých divadelních ochotníků. existujících již 20 let. vznikl v květnu 1860 i mužský pěvecký sbor Kovář a v roce 1862 třetí vlastenecký spolek Sokol. Ve všech těchto občanských sdruženích byli vlastenecky smýšlející měšťané, řemeslníci, učitelé a představitelé svobodných povolání. Iniciátorem založení Sokola byl učitel Jan Ladislav Mašek (1828-1886). vzdělaný Jihočech, varhaník s mnoha polytechnickými zájmy, osmačtyřicátník pražský, jenž znal tělocvičný ústav Malypetrův. V Čáslavi vstoupil Jan Ladislav Mašek nejen mezi ochotníky, byl i sbormistrem Mužského pěveckého sboru Kovář. Tam nalezl své sokolské spolupracovníky. Z Maškova podnětu se ustavili čáslavští Sokolové 3. srpna 1862 v nedělním odpoledni v zahradním pavilonu předměstského zájezdního hostince „U Růže“ na čáslavském předměstí. Ze společenství 33 vyznavačů Tyršových myšlenek se scházel hlouček 15 cvičenčů na dvoře staré školní budovy nebo v zahradě br. Ferdinanda Falbrechta. na jeho předměstském dvoře na chrudimském předměstí. Cvičení vedl Josef Kuthan. Počátkem března 1963 obdržel čáslavský Sokol schváleně stanovy, ale po 2 letech cvičební činnosti se Sokolové rozptýlili do jiných oblastí vlasteneckého dění. Roku 1864 byl založen archeologický a muzejní spolek Včela Čáslavská. v roce 1867 se ustavilo družstvo pro postavení Dusíkova kamenného divadla. Bylo třeba ještě několika let zkušeností místních organizátorů vlasteneckého života. aby se Tyršova idea sokolství šířeji vžila v obci. 15. května 1870 svolal starosta čáslavského Sokola br. Falbřecht 53 sokolů na schůzi obnovení. Konala se 9. srpna 1870 ve etenařske besedě, která byla potom 40 let jejich spolkovou místností i cvičební sálem.

Jan Ladislav Mašek
Ferdinand Falbrech
Judr. Antonín Špinar

Cvičení bylo zahájeno 17. 8. 1870 a vedl je cvičitel Hynek Fettr z Kutné Hory. Místostarosta jednoty, okresní tajemník Leopold Žehna a tehdejší náčelník Josef Vacata se obětově starali o spolkový život pořádáním družných výletů do čáslavských okolí, do Německého Brodu a Kutné Hory, kde se 28. září 1871 zúčastnila čáslavská Jednota prvně veřejného cvičení. V následujícím roce 1871, 9. června, již uspořádali čáslavští Sokolové vlastní veřejné cvičení na zahradě Čtenářské besedy. Jednota si po znovuzřízení 1870 obstarala první spolkový prapor. nímž se zúčastnila národních slavností v Praze, odhalení Jungmannova pomníku 1873 a pohřbu Františka Palackého r. 1876. Významnou posilou spolkového života v Sokole se v této době stal mladý právník br. JUDr. Antonín Špinar ( 1840-1908 ), který se do Čáslavi vrátil z Českých Budějovic. Vstoupil jako student právnické fakulty do Pražského Sokola v červnu 1862. Cvičil přímo pod vedením Tyršovým v prvním z devíti družstev Sokola Pražského. Ve svých Pamětech zaznamenal i portrét Tyršovy osobnosti, Špinar se v Českých Budějovicích přičinil o založeni Sokola v r. 1869 a stal se jeho prvním náčelníkem. Přišel tedy do Čáslavi jako zkušený sokolský pracovník s názorem, jak je nutno vytvářet sokolskou pospolitost i kázeň a mravní odpovědnost. Pražský Sokol s Tyršovou účastí navštívil Čáslav o svatodušních svátcích r.1877 při dvoudenním výletě do Železných hor. Tyrš navštívil poté ještě několikrát Čáslav, když Sokol navrhl ve městě postavit pomník Janu Žižkovi a dr. Tyrš se podílel v ohledu historickém a uměleckém na tvorbě pomníku, jejž doporučil J. V. Myslbekovi. Tyrš byl vedoucí osobností nejen při posuzování díla Myslbekova, ale zvlášť při odhalení 29. 8. 1880 na národní slavnosti, kterou vedl. Od r. 1881 do r. 1910 jednota šetřila „takřka po krejcárku“ na vlastní stánek, k němuž byl položen základní kámen 2.5. 1910 a slavnostně otevřen 6.8. 1910. Od prvních dob byla Čáslavská jednota průkopnicí národního sebevědomí, pořadatelem mnohých kulturních podniků, přednášek i koncertů, národních a matičních slavností, družných zábav, jmenovitě sokolských tradičních šibřinek. Jednota se zúčastnila zájezdu sokolských k odhalení Žižkovy mohyly u Přibyslavi, zájezdů do ciziny, do Kostnice, do Lvova, Krakova, Záhřebu, Bělehradu, na Černou horu, do Sofie. R 1886 dal Sokol Čáslav podnět k založení Sokolské župy Havlíčkovy 5. 12. 1886, o níž dlouho usiloval náčelník br. Antonín Špinar. Jednota podporovala menšiny — svěřenky: Jihlavu, Bedřichov, Mladkov, pozděii za 1. republiky Začléř.

Čáslavsky Sokol v úzké spolupráci s Národním výborem města řídil ve městě i okrese převrat 28.-30. října 1918. Vojenským velitelem města byl br. Dr. Karel Heller z pověření br. Dr. Scheinera v Praze. Sokol byl při příjezdu br. prezidenta T. G. Masaryka do Čáslavi 23. září 1922.

Jednota se zúčastnila všech sokolských sletů již od r. 1882, kdy předala Dr. Tyršovi diplom čestného členství čáslavské jednoty i zlatý prsten s monogramem. Při stém výročí Tyršova narození zasadil Sokol pamětní desku Tyršovi v průčelí sokolovny, odhalenou br. starostou Jaromírem Jiráskeni. Loutkařský odbor Sokola daroval jednotě v r. 1932 nový prapor, autorem návrhu byl br. Rudolf Mates.

11. února 1941 byla sokolovna zabrána okupanty na trvalo. 13. dubna byla úředně činnost jednoty zastavena, její jmění zajištěno, koncem září 1941 byla jednota rozpuštěna a v noci z 8. na 9. října župní činovníci pozatýkáni. Zničena byla sokolská knihovna a poškozen archiv. Pouze prapory jednoty byly zachráněny. Tragickou daň teroru zaplatil Sokol tím, že 6 bratří bylo zastřeleno, 12 zahynulo v koncentračních táborech, 51 vězněných se vrátilo k rodinám. 1. ledna 1946 se opět rozvinula činnost jednoty i v přípravách na Xl. slet 1948. V roce 1995 byla obětem Sokolů za nacistické okupace i komunistické zvůle odhalena ve vestibulu sokolovny pamětní deska.

V ovzduší Pražského jara 1968 se bratři a sestry rozhodli obnovit činnost svého Sokola, ale jen krátce, necelý rok. Ale teprve po 22 letech 4. ledna 1990 se 52 Sokolů v Čáslavi rozhodlo znovu založit tělocvičnou jednotu, kdysi tak významnou, početnou a živou. V únoru 1990 byl zvolen nový výbor, většinou z Věrné gardy, v čele s bratrem prof. Zdeňkem Valchou. Výbor získal z velké části svůj bývalý majetek, sokolovnu i Sokolský dům, v němž je umístěna školní jídelna a družina, pronajaté Městskému úřadu. Čáslavská jednota se stala opět jednotou ustavující Havlíčkovu sokolskou jednotu se sídlem v Čáslavi. Sokolovnu bylo třeba značným nákladem opravit vně i uvnitř. Byla schválena jako stavební kulturní památka pod ochranou státu (1989 ). Počet jejich členů do XII. všesokolského sletu v r. 1994 rostl. Struktura tělocvičné činnosti se postupně měnila ve sportovních oddílech. Dnes má jednota celkem 529 členú, ve všestrannosti 330 a v 9 sportovních oddílech 199. V oddílech všestrannosti převažují ženy: muži, dorost a žáci jsou většinou ve sportovních oddílech ( basketbal, florbal, karate, kick-box, nohejbal. odbíjená, stolní tenis, společenský tanec a oddíl rekreačního sportu ). Ve správní organizační a kulturní činnosti se jednota doposud opírá o obnovitele Sokola z r. 1990. tj. o zkušené sestry a bratry z Věrné gardy.